Jen tak si tvořím...
„Jsem terapeutkou pro tvůrčí duše v digitálním světě. Pomáhám zachycovat myšlenky, příběhy a čas na papír, aby nikam neutekly."
Asi to všichni známe. Pravidelně každý rok si lámeme hlavu nad tím, co koupit rodičům, prarodičům k narozeninám nebo k Vánocům.
MÁME TU NOVÝ ROK. S jeho příchodem, ať už podvědomě nebo vědomě, očekáváme, že přijde něco lepšího. Zavíráme pomyslné dveře za tím starým s pocitem, že tam necháváme vše nepříjemné a s nadšením vítáme nový, určitě úspěšnější rok. Jsme plní energie, protože máme před sebou spoustu času. NOVÝ ROK = NOVÝ ZAČÁTEK. Podpoříme ho i různými předsevzetími a cíli. Slibujeme...
Je to už nějaký čas (něco málo přes 4 měsíce), co jsem se rozhodla a vydala se novou cestou. Nedávám zatím o sobě moc vědět, ale to neznamená, že nic nedělám 🙂 Právě naopak. Tiše pracuji. Testuji deníky na známých, ladím je, abych byla spokojená a zjišťuji si potřebné informace k další práci. Nespěchám a konečně si užívám ten čas, který...
Zjistila jsem, že funguju na solární pohon. Bez sluníčka to není ono. Poslední dobou bylo dost nevlídně, pršelo a sluníčko nikde. Bylo to nekonečné a poznala jsem sama na sobě, že jsem bez energie. Nejradši bych byla zachumlaná v dece a nic nedělala. Déšť mi nevadí, ale je fajn ho pozorovat přes okno, pěkně z tepla domova. Motivace něco tvořit nebyla, nějak...
Námět na tento článek vznikl v noci, těsně před spaním. Nevím proč, ale v okamžiku, kdy si jdu večer lehnout, mě začnou hlavou běžet myšlenky a rojí se nové nápady. Místo toho, abych se zklidnila a vypnula, hlava začne pracovat a ne se zastavit. Někdy musím znovu rozsvítit, zapsat si, co mě napadlo nebo něco důležitého „googluju“, protože ráno bych si...
Miluju jaro. Je to období, kdy se vše probouzí. Období, které má neskutečnou sílu. Dokáže ze spící přírody vykouzlit rozkvetlou nádheru. Jaro je vidět i na lidech.. i oni rozkvétají. Začínají pracovat na svých zahradách, vyhřívají se na sluníčku, které nám přes zimu chybělo, oprašují kola a vyráží ven. Najednou je všude živo a i radostněji. Všichni jsou nabití energií. NOVÝ...
Píšete si nebo psali jste si někdy nějaký deník? Asi jako každá holka, i já, jsem si jeden takový psala. Byl hodně soukromý. V té době bych asi vraždila, kdyby ho někdo našel a četl. Možná bych to udělala ještě dnes 🙂 Týkal se totiž kluků a bylo tam úplně všechno. Psala jsem ho asi 2 roky, týden co...
Je to opravdu tady a pořád tomu nemůžu uvěřit. Před sebou mám poslední týden v zaměstnání. Poslední týden korporátního života s benefity. Poslední týden, kdy můžu zajít s kolegy na oběd do firemní jídelny, popovídat si, zasmát se a taky „pomluvit systém“, ve kterém tu žijeme 🙂 Mám smíšené pocity. Všechen stres ze mě sice opadl, ale budou mi chybět kolegové a kamarádi,...
Lucie Jičínská